Co je Aikido? Základy, filozofie a praxe tohoto bojového umění

Aikido není jen další bojový sport. Je to cesta, která spojuje fyzický pohyb s hlubokou filozofií míru a harmonie. Vzniklo v Japonsku v 20. století pod vedením Morihei Ueshiba, který ho vytvořil jako odpověď na násilí a války. Aikido se nezaměřuje na to, aby zranilo protivníka, ale na to, aby ho neutralizovalo bez zbytečného násilí. Pokud jste kdy viděli, jak někdo odvrátí útok pomocí plynulého pohybu - bez křičení, bez tvrdých úderů - tak jste viděli aikido v akci.

Co vlastně dělá aikido jiné než jiná bojová umění?

Většina bojových umění učí, jak útočit silněji, rychleji, tvrději. Aikido učí, jak se neodpovídat. Nejde o to, aby jste vyhráli souboj. Jde o to, aby se souboj vůbec nezačal. Základní princip je jednoduchý: místo aby jste se bránili proti síle, přizpůsobíte se jí. Když vám někdo strčí ruku, neodpovíte tlačením zpět - pohybnete se stranou, použijete jeho vlastní energii a přesunete ho. To zní jako kouzlo, ale je to fyzika a tělesná vědomost.

Aikido nevyžaduje silné tělo. Muži, ženy, starší lidé, lidé s omezenou pohyblivostí - všichni ho mohou cvičit. Klíč je v čase, v pozornosti a v tom, jak se naučíte číst pohyb druhého člověka. V aikidu se nebojuje s protivníkem. Bojuje se s nevyrovnaností, s nejistotou, s nepřípravou. A to se naučíte nejen na matu, ale i v každodenním životě.

Kdo vytvořil aikido a proč?

Morihei Ueshiba, známý jako O-Sensei (Velký mistr), byl voják, šermíř a mystik. Po zažití násilí během první světové války a po hluboké náboženské zkušenosti se rozhodl, že bojové umění nemá být nástrojem ničení, ale cestou k sjednocení. Vytvořil aikido jako „umění míru“. Nejde o to, aby jste porazili druhého, ale aby jste přestali být součástí kruhu násilí.

Ueshiba se inspiroval staršími japonskými bojovými styly, jako je jujitsu, ale přidal k nim prvky šintoistické filozofie a taoistického myšlení. Výsledkem byl systém, který nevyžaduje zbraně, nevyžaduje sílu a nevyžaduje agresi. Stačí vědomí, klid a přesný čas.

Jak vypadá trénink aikido?

Trénink aikido se obvykle děje ve dvojicích. Jeden člověk útočí - to se říká „uke“ - druhý odpovídá - to je „tori“. Útoky jsou vždy reálné: údery, chyty, záškuby, nárazy. Ale odpověď je vždy plynulá. Neexistují „kombinace“, které by se měly zapamatovat jako v boxu. Každý pohyb je reakcí na konkrétní situaci.

První lekce začínají základními pohyby: jak se pohybovat, jak udržet rovnováhu, jak se neztratit v pohybu. Pak se učíte základní techniky, jako je irimi-nage (vstup a hod) nebo kokyu-nage (hod dýcháním). Tyto techniky nevyžadují silné ruce. Vyžadují správný postoj, správný úhel a správný čas.

Na rozdíl od karate nebo juda se v aikidu nebočíte jen pro únik. Pohybujete se do útoku. To je klíč. Když se přiblížíte k útoku, místo aby se protivník mohl použít svou sílu, ztrácí rovnováhu. A to je ten moment, kdy se celý útok převrátí.

Proč je aikido vhodné pro každého?

Nemusíte být mladý, silný nebo atletický. Aikido není o tom, kolik kilogramů zvednete nebo jak rychle poběžíte. Je to o tom, jak dobře číháte na pohyb, jak rychle reagujete na změnu a jak udržíte klid v chaotické situaci.

Pro ženy je aikido ideální, protože nezávisí na síle. Pro děti je skvělá škola sebevědomí a disciplíny. Pro starší lidi je bezpečná forma pohybu, která udržuje pohyblivost kloubů a zlepšuje rovnováhu. Pro lidi s úzkostí je trénink aikido jako meditace v pohybu - učí vás být přítomní, neztrácet se v myšlenkách, reagovat místo reagovat.

Někdo říká, že aikido je „bojové umění pro mírové lidi“. To je pravda. Ale není to pasivita. Je to aktivní mír. Je to schopnost převést agresi na klid. A to je schopnost, která funguje nejen na matu, ale i v kanceláři, doma, na ulici.

Co potřebujete začít?

Na začátek potřebujete jen pár věcí: volný oblek (například jogové kalhoty a tričko), pár čistých nohou a otevřený přístup. Většina škol poskytuje keikogi (tréninkový oblek) na výpůjčku. Než si ho koupíte, zkusíte nejprve několik lekcí. Není třeba se snažit být „dobrý“ hned teď. Aikido se učí po letech. Někteří cvičí 20 let a stále objevují nové věci.

Nejdůležitější je najít správného učitele. Ne každý, kdo říká „aikido“, cvičí skutečné aikido. Hledejte školu, kde se cvičí pomalu, kde se vysvětluje, proč se dělá něco tak, a ne jinak. Když se vám na lekci zdá, že to vypadá jako „tanec bez smyslu“, nevzdávejte to. To je právě to, co potřebujete - naučit se vnímat, ne reagovat.

Co se naučíte mimo fyzické techniky?

Aikido je cesta. A každá cesta mění člověka. Mnoho lidí, kteří začali cvičit aikido kvůli zájmu o bojové umění, skončilo tím, že se změnilo jejich chápání vztahů, konfliktů a sebe sama.

Učíte se, že největší síla není v úderu, ale v klidu. Že nejlepší obrana není odraz, ale přesměrování. Že největší nebezpečí není protivník, ale vaše vlastní strach a náhle reakce. Naučíte se, jak přestat se bránit - a jak takto získat větší kontrolu nad situací.

Někteří lidé říkají, že aikido je „mírové bojové umění“. Jiní říkají, že je to „umění přežití bez násilí“. Já říkám, že je to jedna z mála věcí, které vám umožní být silný, aniž byste museli někoho porazit.

Je aikido efektivní v reálném životě?

Ano. Ale ne tak, jak si to většina lidí představuje. Aikido není navrženo pro uliční souboje. Není to systém, který vás naučí, jak vyhrát v bitvě s třemi muži. Je to systém, který vás naučí, jak se vyhnout bitvě vůbec.

Když se někdo snaží vás uchopit, aikido vám umožní nejen se osvobodit, ale i udržet klid, abyste mohli zkontrolovat situaci. Když vás někdo vyhrožuje, aikido vám pomůže neztratit se v emocích a reagovat místo reagovat. V reálném životě to znamená: neztrácíte hlavu, když se něco zhorší. A to je schopnost, která je důležitější než jakýkoli úder.

Nejčastější použití aikido v praxi není v ulici, ale v rodině, v práci, v konfliktech. Když někdo křičí, neodpovíte křikem. Když někdo tlačí, neodpovíte tlačením. Když se něco rozpadá, nezačnete ho držet - přesměrujete to. To je aikido v každodenním životě.

Co je největší iluzí o aikidu?

Největší iluzí je, že aikido je „lehké“ nebo „měkké“. Není. Je to jedno z nejtěžších bojových umění, protože vyžaduje největší sebekontrolu. Je snazší křičet, než mlčet. Je snazší útočit, než se přizpůsobit. Je snazší být agresivní, než být klidný.

Aikido vyžaduje trpělivost. Vyžaduje, abyste se naučili čekat. Vyžaduje, abyste se naučili být v momentě, kdy se všechno zdá být proti vám. A to je právě to, co ho dělá silným.

Nikdo vás nevyhodí z kruhu. Ale pokud se rozhodnete nechat se vyhodit, aikido vám to nedovolí. Ne proto, že by vás někdo držel. Ale protože jste se naučili neztrácet se.

Co dělat, když začnete?

Najděte školu, která má čistou matu, klidnou atmosféru a učitele, který vás nevyhodí z první lekce. Zkuste několik lekcí. Neříkejte si, že „to není pro mě“. Řekněte si: „Zkusím to ještě třikrát.“

Aikido se neukáže hned. Ale když se objeví, změní všechno - nejen to, jak se pohybujete, ale jak se koukáte na svět.